Biografie

Indigo – důležitá a ceněná barvící látka, kterou se kolem roku 1900 podařilo získat z rostlin rodu Indigofera a Isatis. Indigo znali již ve staré Asii, Egyptě, Řecku, Římě, Británii a v Peru. Ve Spojených státech se používá zejména pro barvení bavlny určené pro výrobu pracovních oděvů; dlouho bylo užíváno k vytváření tmavě modrého odstínu vlny. (Encyclopaedia Britannica).

Z legend a mýtů černé Afriky přejala anglosaská hudební tradice blues, vzešlé z temně modré melancholie, z chvíle kdy zase jednou doléhá a tísní modrý ďábel smutku, "blue devil", a kdy lidskou duši zaplavuje "blue feeling", bolestný životní pocit, který zahrnuje i sociální bezvýchodnost. Modře zbarvené věci mají v mýtech, obřadech i denním životě důležitou úlohu právě pro svou modř. Není to jen modré houpací křeslo jižanské Georgie, modrý květ romantismu, modrý pokoj Suzanne Valadonové, modrý klavír Elsy Lasker-Schülerové, skladba Mood Indigo Duke Ellingtona, v níž je smutkem rozteskněná "duše modřejší než vůbec modrá může být".

Absolventi Konzervatoře v Brně se v roce 2000 rozhodli prozkoumat oblast hudby, která nemá s jejich klasickým hudebním vzděláním mnoho společného. Setkání s jazzem se ukázalo být zcela novou a inspirativní zkušeností, zejména v obsazení čtyř smyčcových nástrojů, které pro tento druh hudby není zcela obvyklé. Zmíněné seskupení můžeme chápat jako odpověď na interpretační výzvu, která místy klade na hráče neočekávané nároky, otvírá prostor pro improvizaci a přináší s sebou také nutnost hledání nových způsobů vyjadřování. Nyní jsou členy čtveřice absolventi vysokých škol s hudebním zaměřením. Repertoár kvarteta je poměrně široký, sahá od samých počátků jazzu, za které lze Joplinovy Ragtimes jistě považovat, až po současnost. Na své cestě minulým stoletím jazz prodělal spoustu proměn, vyrašily z něj nové žánry a sám se stal inspirací pro ostatní oblasti hudby. Indigo Quartet se v žádném případě nedrží "klasického" jazzu a občas koketuje se spirituály, rockem, popem, i world music, takže v repertoáru najdete vedle skladeb Duka Ellingtona například skladby Beatles, Davida Balakrishnana či Astora Piazzolly. V poslední době se kvarteto orientuje na vlastní skladby a úpravy jazzových standardů.

"Zajímavá nahrávka studentského kvalitního smyčcového kvarteta, které si ambiciózně tvoří repertoár z poslechově vděčných a náročných skladeb."

— Prof. Miloš Štědroň, minirecenze profilového CD "IQ", Univerzitní noviny, 2003